Protidrogová politika v ČR

Hlavním orgánem odpovědným za koordinaci protidrogové politiky na národní úrovni je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále jen „RVKPP“). RVKPP vznikla na základě usnesení vlády  č. 643 ze dne 19. června 2002; zároveň bylo v sekretariátu RVKPP zřízeno Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Předsedou RVKPP je předseda vlády České republiky, výkonným místopředsedou je ředitel sekretariátu RVKPP. Ministři příslušných resortů a představitelé odborné veřejnosti pak tvoří členy této rady. Roli věcného gestora pro problematiku drog plní na Ministerstvu vnitra odbor bezpečnostní politiky.

Klíčovým koncepčním dokumentem vlády ČR a zároveň programovým vyjádřením záměrů a postupu vlády při řešení problému užívání drog je Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 (pdf, 300 kB) (dále jen „Národní strategie“), která byla schválena dne 10. května 2010 usnesením vlády č. 340. Nástrojem pro realizaci Národní strategie je Akční plán realizace národní strategie protidrogové politiky pro období 2010 – 2012 (pdf, 256 kB), který byl schválen 19. ledna 2011 usnesením vlády č. 47.

Protidrogová politika v České republice je založena na uplatňování vyváženého přístupu ke snižování nabídky drog a poptávky po drogách. Protidrogovou politiku staví ČR na čtyřech základních pilířích, a sice  primární prevenci, léčbě a sociálním začleňování, snižování rizik a snižování dostupnosti drog.

Právní předpisy upravující nakládání s omamnými a psychotropními látkami

Hlavními právními předpisy, které upravují nakládání s legálními a nelegálními drogami jsou zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů a zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. Trestné činy spojené s držením, výrobou, nakládáním  omamných a psychotropních látek, nedovoleným pěstováním, šířením toxikomanie apod. jsou obsaženy v trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějšího předpisu) v § 283 až § 288. Co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů je stanoveno v nařízení vlády č. 467/2009 Sb. ze dne 14. prosince 2009.

Stávající situace

Situaci v České republice z hlediska drogové problematiky popisuje Výroční zpráva o stavu ve věcech drog (dále jen „Výroční zpráva“), kterou každoročně publikuje Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti.

Česká republika, dle Výroční zprávy za rok 2009, vykazuje dlouhodobě nejvyšší míru užívání konopných drog u mladistvých  v porovnání s dalšími zeměmi EU. 35 % českých studentů má zkušenost s konopnou drogou, oproti 16 % v zemích EU. I v užívání legálních drog, především alkoholu u mladistvých se Česká republika pohybuje na předních příčkách v porovnání s dalšími zeměmi EU. Dle výsledků studie ESPAD zkušenost s jakýmkoli užitím alkoholu má 98,4 % šestnáctiletých studentů. 48 % 16tiletých Čechů v posledním roce bylo alespoň jednou opilých, zatímco celoevropský průměr činil 39 %. Stejně vysoké jsou i údaje týkající se tabákových výrobků: 57 % šestnáctiletých již okusilo během svého života první cigaretu.

U experimentálního užívání drog nedošlo k nárůstu, údaje se nicméně zastavily na vysokých hodnotách (36,5 % z celkové populace dospělých osob a 36,2 % mladistvých do 16 let, dle výsledků v roce 2008, zkusilo během svého života nelegální drogu.

Dle údajů Národního monitorovacího střediska se odhaduje, že celkový počet problémových uživatelů drog (tzn. počet uživatelů pravidelně aplikujících drogy nitrožilně) byl v roce 2008 32 500 z toho 2/3 tvořili uživatelé pervitinu. Odhady týkající se problémových uživatelů konopných drog hovoří až o 60 000. Počet problémových uživatelů drog v České republice v posledních letech mírně stoupá.

Příznivá situace je v otázce výskytu viru HIV u injekčních uživatelů drog – v roce 2009 se promořenost virem nacházela hluboko pod 1 %. Mírně vzrůstá výskyt virových hepatitid typu B a C.

Zahraniční organizace

• Working party on general matters, including evaluations - Pracovní skupina Rady EU pro obecné záležitosti, včetně vyhodnocování (GME)

Rada EU je jedním z rozhodujících mocenských orgánů Evropské unie, vydává závazné akty práva Evropského společenství (nařízení, směrnice, rozhodnutí), koordinuje společné politiky Společenství a rozhoduje o společných akcích nebo o společných postojích EU. Radu tvoří zástupci vlád jednotlivých členských států na úrovni ministrů (odtud i jiné užívané označení Rada ministrů). Pracovní skupina Rady EU pro obecné záležitosti, včetně vyhodnocování (dále jen „GME“) je jednou z mnoha pracovních skupin Rady EU. Hlavním gestorem za ČR je Ministerstvo vnitra. Jednání GME probíhají každý měsíc a jejich obsahem jsou aktuální témata bezprostředně související s organizovaným zločinem, která je nutno řešit ve spolupráci mezi členskými zeměmi EU (např. padělání EURA, obchod s lidmi, pašování, nelegální obchod s drogami, krádeže mobilních telefonů, praní špinavých peněz apod.).

• Commission on Narcotics Drugs (CND) / Komise pro narkotika (v AJ) - zástupce MV se pravidelně účastní jednání Komise
• UN Office on Drugs and Crime (UNODC) / Úřad OSN proti drogám a zločinu (v AJ) - zástupce MV se pravidelně účastní setkání velitelů policejních protidrogových útvarů United Visitor Office for Drug and Crime
• Struktura a funkce orgánů OSN působících v oblasti kontroly drog (stránky MZV ČR)
• Horizont Working Party on Drugs - Horizontální pracovní skupina pro drogy - skrze tuto skupinu je koordinována oblast boje proti drogám mezi členskými státy a Komisí na expertní úrovni

Přehled o zastoupení ČR v dalších mezinárodních orgánech a institucích naleznete v elektronické verzi časopisu „Zaostřeno na drogy" č. 4 (pdf, 286 kB) (červenec – srpen 2005), který vydává Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti.

Zdroj: www.mvcr.cz

Foto galerie

Diskuze o tomto článku

Hledání
Témata		Příspěvků	Autor	Shlédnutí	Poslední příspěvek